Sokolská župa Barákova nese jméno Josefa Baráka (26.1.1833 – 15.11.1883). Pocházel z chudé vlastenecké rodiny, navštěvoval evangelické gymnázium u Piaristů. Od mládí byl jeho vzorem J. Hus, J. Žižka, J. Jungmann a kněz B. Bolzano.

Stal se novinářem typu Karla Havlíčka Borovského. Účastnil se horlivě života politického, společenského i spolkového. Bojoval za českou národní hrdost, vlastenectví a Slovanstvo. Účastnil se založení Sokola Pražského, kde spolu s Tonnerem navrhli pozdrav „Nazdar“.

Byl redaktorem mnohých časopisů: Hlas, Svoboda, Pravda, Dělnické listy. V roce 1858 vydal almanach „Máj“. Byl výborný řečník a přednašeč. Přispíval do časopisu Lumír, Obrazy života, Akademické listy, kde vycházely jeho básnické prvotiny a vzpomínky. Byl průvodcem a organizátorem prvních národních poutí do Kostnice k uctění Husovy památky. Od roku 1874 byl redaktorem Národních listů, kde působil až do smrti.

Za svou činnost byl stále pronásledován rakouskou policií. Mnohokrát byl zatčen, soudně stíhán, několikráte internován i vězněn.

Ve své činnosti však neustál, pokračoval ve svých snahách o obrodu a konečné osvobození českého národa. Stal se miláčkem a vůdcem národa. Sloužil mu oddaně a obětoval mu vše i své zdraví.

Zemřel ve svých 50 letech. Jeho pohřbu se účastnilo přes 200 spolků, všichni zahraniční Slované žijící v Praze, 3000 studentů, na 80 tisíc lidí a samozřejmě i sokolové v čele s Dr. Tyršem a Dr. Podlipným. Je pochován na pražských Olšanech.

Listopad 1989 až 1997

(Převzato z knihy Almanach župy z roku 1998, autoři RNDr. Loyda a JUDr. Loydová)

V lednu 1990 se konal za účasti asi dvou tisíc Sokolů ve Sjezdovém paláci ustavující sjezd ČOS. První schůze župy Barákovy se sešla až 12.12.1990 a to na Tyršově cvičišti v Praze - Vysočanech. Zde vznikl přípravný výbor, který požádal o obnovu župy Barákovy Ministerstvo vnitra a také ČOS. Podepsáni byli bratři Janeček z Hloubětína a Škorpil z Vysočan a sestra Kudrnová z Čakovic. Zároveň byly odeslány do jednotlivých jednot pozvánky na schůzi předsednictva župy na 9.3.1991. Na ní byl zvolen za starostu bratr Ing. Bohuslav Bubník z Mělníka, za místostarostu bratr Ladislav Mrklas z Libně a sestra Miluše Šebková ze Satalic. Náčelníkem byl zvolen bratr J. Šafránek z Nových Vysočan, náčelnicí sestra L. Vyhnálková z Horních Počernic , vzdělavatelem bratr Dr. J. Kwolek z Proseka a jednatelem bratr K. Škorpil z Vysočan. Na schůzi byli přítomni zástupci 18 jednot. O týden později došlo z ČOS potvrzení o registraci župy č. 31090200 a v březnu bylo obnoveno 23 jednot. V září už jich bylo 26.

Vznikly však problémy s navracením sokolského majetku – pokyny byly vydány se značným zpožděním. Majetek, pokud byl vrácen, byl ve velmi špatném stavu a mnohdy to byla už jen demolice. Snad každou sokolovnu stavělo „Družstvo pro postavení sokolovny“, které si jednoty samy založily. Dnešní justice však odmítá sokolovny jednotám vydat s odůvodněním, že žádná jednota nebyla přímým stavitelem a tedy podle chápání dnešních soudů nemůže být ani jejím majitelem. A družstva pro postavení sokolovny už dávno neexistují – po skončení stavby samozřejmě zanikla. Za stávající situace je nutná novelizace Zákona č. 173/1990 Sb.

Oživila se i činnost Pražského pětižupí. Jednotlivé župy se opět ve vedení střídají vždy po roce – v r. 1992 začala župa Scheinerova. Koncem toho roku měla župa Barákova 36 jednot a v nich 1366 žáků, 1965 žaček, 435 dorostenců, 330 dorostenek, 2274 žen a 2480 mužů.

Sokol Libeň převzal horské chaty v Krkonoších a nazval je „Sokolí boudy“. Sokol Čakovice pořádal turistický výlet „Posázavskou stezkou“ a zájezd do Itálie, Sokol Lysá na.Lab. atletické závody a Sokol Praha I-Staré Město „Sokolské putování“. Sokol Libeň také uspořádal 3 letní tábory – dva na Havlíčkobrodsku a jeden u Dobříše. Řada jednot se zúčastnila i „Sokolské pouti“ v Děčíně.

V roce 1993 oslavil Sokol Karlín 125 let od svého založení a Sokol Libeň opět zřídil 3 letní tábory pro mládež. V dubnu byl zvolen za starostu župy Barákovy bratr Bořivoj Sopr a za místostarosty bratr Ladislav Mrklas z Libeně a bratr Ing. Bohuslav Bubník z Mělníka.

Rok 1994 byl rokem zvýšené tělocvičné aktivity. Nejdříve se konal slet Pražského pětižupí v Kobylisích na Admiře. Z Barákovy župy cvičilo 600 účastníků a autory skladeb byli sestra Jiřina Rubešová z Kobylis a bratr Zdeněk Svoboda z Karlína. Věrná garda pak cvičila i na sletu Tyršovy župy v Kolíně. A konečně XII. všesokolského sletu v Praze se zúčastnilo 15 jednot župy Barákovy se 674 cvičenci a v průvodu nesla župa 18 historických praporů.

V roce 1995 byli do Výboru ČOS vysláni bratři Ing. Bubník z Mělníka, Ing. Krotil z Libně a Sopr z Brandýsa n.L. Na župní tělocvičné akademii na Mělníce cvičilo 9 jednot a župa se také zúčastnila Sokolských slavností v Plzni.

V dalším roce byly pořádány především semináře zdravotního tělocviku v Libni. Dostavily se i mezinárodní úspěchy: na mistrovství Evropy v nohejbalu se umístil Sokol Kobylisy na 2. místě. Do předsednictva župy byli kooptováni bratři Hrnčál z Vinoře a Ing. Dundáček z Proseka a sestra Čermáková z Přívor.

V březnu 1997 se přestěhovalo sídlo župy z Vysočan do Kobylis. V červnu 1997 na Sokolském Brně cvičilo ze župy Barákovy 129 sester a bratří. Na povodňový fond, který založila ČOS, přispěla župa Barákova částkou 5 000 Kč. Bylo rozhodnuto, že župní slet v Brandýse n. Lab. bude ve dnech 20.-21. června 1998 a to na sokolském cvičišti, které se k tomu účelu upravilo za vydatné pomoci místní vojenské posádky. Záštitu nad sletem převzal starosta města.

Župním vzdělavatelem po zemřelém bratru Škorpilovi byl v září zvolen bratr Vlastimil Vyhlídka z Čakovic. Bratr Hrnčál z Vinoře objevil původní župní prapor, který byl před 50 lety ukryt u jedné rodiny na půdě a zachoval se v bezvadném stavu.

Velkou aktivitu v tomto roce projevily jednoty Karlín (nácvik skladeb na slet, tělocvičná akademie) a Libeň (letní sokolské tábory, srazy v přírodě, vycházky, akademie, besedy).

1998 – 2008

V časovém údobí 1998-2008 se uskutečnily dva všesokolské slety, v roce 2000 slet XIII. a v roce 2006 slet XIV., kterých se župa Barákova v hojném počtu zúčastnila; konaly se též čtyři sjezdy ČOS a to 5. v roce 1998, 6. v roce 2001, 7. v roce 2004 a 8. v roce 2007. Na sjezdech byly řešeny zejména tyto úkoly pro celou organizaci:

Na sjezdu pátém bylo stanoveno: překonat mnoho organizačních obtíží a náročných úkolů, pokračovat v obnově sokolského hnutí včetně řešení majetkoprávních otázek, dále bylo schváleno pořádat XIII. všesokolský slet.

Na sjezdu šestém se projevila změna v činnosti a posun názorů a prezentace naší organizace ve veřejných sdělovacích prostředcích. Byl zaznamenán velký problém s údržbou a přebíráním mnohdy zdevastovaných nemovitostí. Začíná se řešit nové uspořádání v ČOS.

Na sjezdu sedmém jsou schváleny úpravy a doplňky ke Stanovám ČOS. Je schválena příprava uspořádání XIV. všesokolského sletu v roce 2006 a je rozpracováno programové zaměření ČOS.

Osmý sjezd projednal sokolský program na léta 2007-2012. Byl odsouhlasen harmonogram příprav na XV. všesokolský slet v roce 2012. Byl určen směr výkonnostního sportu v ČOS a potřeby materiálního zabezpečení jak ve sportu, tak v sokolské všestrannosti.

Dle ústavního zákona č. 347/97 Sb. ze dne 3. 12. 1997 se na území České republiky vytvořily samosprávné územní celky – byla vyloučena instituce okresů. Ústavní zákon nabyl účinnost 1. 1. 2000. Na základě toho ČOS přistoupila k novému uspořádání svých organizačních vyšších jednotek – žup – aby byly v souladu s novým uspořádáním státní správy. Na ČOS začalo v červnu r. 2000 jednání o novém uspořádání žup. Byl vypracován harmonogram nové organizační struktury ČOS a v prosinci r. 2000 byl Výborem ČOS schválen. Vlastní reorganizace žup byla schválena až po zasedání Výboru ČOS ve dnech 29. - 30. 11. 2002 s platností od r. 2003.

Dle původního rozhodnutí ČOS měl Středočeský kraj mít pouze 3 župy a Praha 1 župu. Po projednání v předsednictvech žup Středočeského kraje, došlo však mezi župami pražskými a středočeskými k dohodě s tím, že spojením pražských jednot dojde k vytvoření 3 žup pražských, tj. župa J.Podlipného (župa J.Podlipného upustila tím od původního názvu župa Středočeská-J.Podlipného), župa Pražská-Scheinerova a župa Podbělohorská. Od těchto žup přešly mimopražské jednoty dle své geografické polohy pod župy středočeské, které nově přímo navazují. Tak vzniklo 6 žup středočeských: Barákova, Jungmannova, Tyršova, Fügnerova, Budečská a Blanická.

Původní umístění kanceláře župy od roku 1991 bylo v Praze ve Vysočanské sokolovně s následným přestěhováním v březnu 1997 do sportovního areálu Sokola v Kobylisích. V současné době od února r. 2003 je sídlem župy Libeňská sokolovna v Praze 8.

Velmi významnou událostí byla reorganizace sokolských žup v roce 2003, která podstatně a citelně zasáhla i naši župu.Vlastní aktivita jednot župy před reorganizací byla soustředěna de facto v jednotách pražských a několika velkých a středně velkých jednotách mimopražských. Menší a malé jednoty jsoucí ve středočeském kraji měli svou činnost převážně sportovní: kopaná, stolní tenis apod. V celé župě se ale úspěšně rozvíjela sokolská všestrannost v ženských složkách. Rovněž úspěšně se projevovalo cvičení rodičů a dětí i předškoláků. V pražských jednotách zejm. Libeň a Karlín a v jednotách mimopražských, zvláště v Lysé n.L. a na Mělníce pokračovala sokolská tradice nářaďové gymnastiky žactva a dorostu. V jednotách Lázně Toušeň a Mšeno začaly pracovat divadelní soubory. Rovněž pracovaly v župě i turistické oddíly. Některé jednoty realizovaly ve svých rekreačních či pronajatých táborech letní dětské tábornické prázdniny.

V roce 1994 se župa účastnila sletu Pražského pětižupí v Praze- Kobylisích na Admiře. Rovněž se některé jednoty župy účastnily i sletu župy Tyršovy v Kolíně. XII.Všesokolského sletu v Praze se zúčastnilo 15 jednot župy Barákovy se 674 cvičenci. Naše župa jako jediná si do průvodu Prahou ponechala všechny prapory, tj. 19 historických praporů.